Nejčastější chyby při focení s bleskem

Chystáte se poprvé použít studiový blesk při fotografování? Potom se Vám bude hodit pár rad, čemu se při použití blesku vyhnout. Dozvíte se, jaký režim fotoaparátu při fotografování s bleskem použít a proč, proč je nutné nastavit správný synchronizační čas a jak rychle a efektivně nastavit správnou expozici.

Neexistuje žádný univerzální návod, jak nastavit fotoaparát při fotografování s bleskem, toto nastavení totiž ovlivňuje příliš mnoho faktorů. Pokusíme se Vám alespoň částečně nastínit, co a proč nastavit.

Při použití studiového blesku se dá předpokládat, že budete mít dostatek světla a proto není nutné mít nastavenou citlivost (ISO) na příliš vysoké hodnoty. Ideální je nastavit hodnotu ISO manuálně a použít co nejnižší hodnoty (80, 100, 125, … ), pomůže to minimalizovat digitální šum na fotografiích.

Pozdější práci se snímky Vám také usnadní nastavení vyvážení bílé (WB – white balance) na blesk. Docílíte tím přesného vyvážení barev na všech fotografiích (za předpokladu použití pouze blesku). Studiové bleskymají více či méně stejnou barevnou teplotu (5500 °K +- 200°K), díky čemuž lze pro ještě přesnější nastavení použít vlastní vyvážení bílé a nastavit si hodnotu, která odpovídá přímo Vašemu blesku.

Protože k blesku dojde přesně v moment synchronizace, je nutné na fotoaparátu nastavit manuální režim a hodnoty jako clona či čas závěrky nastavit ručně. Automatika fotoaparátu, jako priorita clony či priorita času, nebude fungovat, fotoaparát není schopen do výpočtu správné expozice „započítat“ i blesk. O nastavení optimálního času závěrky si povíme níže.

Poslední typ je mnohokrát probírané a jednou skupinou fotografů zatracované – focení do „RAWu“. Dle našeho názoru poskytuje formát RAW velkou flexibilitu při užití editačních programů jako je Photoshop a další. Snadno v něm upravíte-doladíte vyvážení bílé, expozici, eliminujete přepaly a mnoho dalšího.

Studiový blesk dává fotografovi mnoho možností práce se světlem, lze jej regulovat (ve většině případů je rozdíl výkonu mezi nejnižší a nejvyšší úrovní výkonu opravdu veliký), lze jej modifikovat pomocí širokého spektra nástavců (SoftBoxy, reflektory, Beauty Dish, studiové deštníky, … ). Ale použití studiového blesku má i jedno omezení, které si mnoho začínajících fotografů neuvědomuje. Tímto omezením je synchronizační čas blesku (X-SYNC). Proto je vhodné při fotografování s bleskem používat časy delší než X-sync – tedy 1/160, 1/125, … . Kratší časy se projeví viditelným tmavým pruhem na fotografiích – viz. ukázka níže.

Při expozičních časech, delších než cca. 1/200s se otevře závěrka fotoaparátu, počká po nastavenou dobu a poté se z druhé strany zavře. Tak je zajištěna stejná expozice celé plochy chipu. Blesk je ale velice intenzivní a přitom velice krátký – tisíciny sekundy. Proto je potřeba, aby blesk bleskl v době, kdy je závěrka zcela otevřena. Při časech kratších než X-sync se nikdy závěrka neotevře celá, ale nad chipem „jede“ štěrbina, čím kratší čas, tím užší je štěrbina (X-sync čas závisí na typu použitého fotoaparátu, třeba pro fotoaparát Pentax K-5 platí X-sync 1/180s a u fotoaparátu Canon 450D je to třeba 1/200s).  Proto automatika fotoaparátu při zapnutém vestavěném blesku nedovolí nastavit čas kratší než X-sync.

Způsobů určení správné expozice je dnes několik. Asi nejpřesnější je použití expozimetrů, které ale moc fotografů ve své výbavě nemá. Většina fotografů se tak uchyluje k jednoduššímu (levnějšímu) řešení a to je metoda pokus/omyl. Pomocí jednoho či dvou referenčních snímků a náhledů jejich histogramů určí správnou hodnotu expozice. Nezapomeňte také, že při fotografování do „RAWu“ lze expozici mírně upravit ještě v „digitální černé komoře“.

Pro úpravu expozice je ideální upravovat nastavení clony. Pokud máte fotografie přeexponovány – „přicloňte“, tedy nastavte vyšší clonové číslo. Pokud máte fotografie podexponované – „odcloňte“, tedy snižte nastavení clonového čísla.